Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nejdřív gól podzimu, pak první domácí porážka

22. 11. 2013

Neděle 17. listopadu 2013 14.00

ČAFC Praha–Loko Vltavín 1:3 (1:0)
Sestava: František Sedláček – Antonín Kosina, Petr Winternitz, Michal Klimsza – Jakub Přikryl, Pavel Dosadil, Josef Vomáčka, Matyáš Kunst – Aneta Pochmanová, Jan Sadílek, Martin Sadílek, Luka Kranjčevič, Nikola Kranjčevič, Matěj Macho – Tomáš Zmij, Adam Krejzl
Branka: 22. Zmij (přímý kop)
Žlutá karta: Sedláček
 
Před zápasem nastal netradiční problém, pro jednu z posil z ročníku 2001 už nezbyl dres. Hráčů sice bylo nejvíc za celou sezonu, na druhou stranu klíčové opory musely celý podzim táhnout dvě soutěže, síly jim logicky docházely a v duelu s druhým nejlepším týmem přeboru už jely na dluh. Vltavín se od začátku jevil jako kompaktnější tým, přesto byl první poločas nadějný. Junioři AdamAnetou přinesli patřičné oživení, Martin předával míče ofenzivě a domácí drželi s protivníkem krok. Ve 22. minutě pak Honza došel pro faul, míč si postavil Tomáš a z notné dálky zakroutil přímý kop přesně do horního růžku. Gól podzimu, který by byl ozdobou i dospělého fotbalu! Početný fanklub cítil senzaci, tím spíše, že Tonda, Petr a Michal v obraně a před nimi KubaPavlem, Pepou či Matějem zatím tlaku odolávali.
 
„Soupeř je fotbalovější a rychlejší, my se hlavně pereme a čekáme, jestli bude nějaká akce,“ uvědomoval si trenér Jarda Zmij, že druhý poločas bude ještě pernější.
 
Čafáci potřebovali udržet vedení co nejdéle, pak by možná sebevědomím soupeře otřásli. To se však bohužel nepovedlo. Již osm minut po přestávce Vltavín diskutabilním gólem po rohu vyrovnal – a to bylo moc brzy. Přesto naděje ještě žila, Tomášovu tutovku zmařil gólman soupeře, stejně jako Fanda bravurně zakročil proti ráně z úhlu. Šest minut po vyrovnání však hosté přece jen strhli vedení na svoji stranu. Luka finální přihrávku nedoběhl, Nikola opuštěnou branku minul, defenzivní úkoly dostal Matyáš. Vltavín si po bleskové akci pojistil výhru ještě třetím gólem.
 
„I tak vám děkuji, prohráli jsme se silným soupeřem. Po prvním poločase jsme měli velké oči… Jádro týmu jsem nechtěl rozbít, pět náhradníků jsem střídal po jednom. Hráli jsme se ctí, ale po přestávce měli i smůlu. Vltavín otočil skóre i díky tomu, že se k němu míč dvakrát šťastně odrazil,“ poukázal kouč Zmij.
 
(PaDo)